Nemoc, která neexistuje

23. 10. 2018 8:13:43
K napsání tohoto článku mě inspiroval nedávný rozhovor na dvtv, který se tomuto tématu věnuje, ale především vlastní zkušenost.

A o jaké nemoci je vlastně řeč? O nenápadné, pro mnoho lékařů i laiků zanedbatelné nepříjemnosti, kterou představuje bolestivá menstruace. Tato "banalita" totiž bohužel může přerůst až do doslova fatálních rozměrů.

Úvodem bych ještě ráda dodala, že jednak nemám lékařské vzdělání a také nechci nikoho předem strašit hrozivými scénáři, pouze se snažím na základě vlastní zkušenosti upozornit na nepříliš známá fakta týkající se bolestivé menstruace.

Prvním problémem je tabuizace menstruace jako takové. Už na základce se my holky omlouváme z tělocviku s výmluvami, že se nám včera udělalo špatně od žaludku, abychom neschytaly od kluků a někdy bohužel i od učitelů nemístné poznámky. Později se pak v pracovním životě v obrovských bolestech svíjíme u počítače, aby nás náhodou někdo nenařkl, že jsme přecitlivělé na bolest, protože menstruace přeci není nemoc. To sice platí - ale pozor - pouze pro zdravou menstruaci. Často jsou velké menstruační bolesti indikátorem opravdové nemoci, a většina z nás o tom nemá nejmenší tušení. Ostatně tak tomu bylo i u mě.

Okolo dvaceti let se u mě začaly projevovat příšerné menstruační bolesti. Kdybych je měla k něčemu přirovnat, podobaly se několikadenní ledvinové kolice (kterou jsem také zažila, takže vím, o čem mluvím). Nic nezabíralo - ani ty nejsilnější prášky. Jediné, co mi pomáhalo na chvíli bolestem ulevit, byl proud vařící vody ve sprše. Voda mi sice téměř opařila pokožku, ale aspoň na pár minut jsem měla klid. Když se tyto bolesti po několik měsíců opakovaly, rozhodla jsem se svěřit lékařce. Dočkala jsem se informace, že někoho menstruace prostě velmi bolí. Moji sebedůvěru hned nahlodal červíček pochybností: Co když jsem jenom přecitlivělá, protože ostatní holky musí vydržet to samé a nestěžují si?

Moje bolesti se táhly několik dalších měsíců, než jsem si řekla stop, tohle prostě nemůže být normální. V zoufalství jsem se rozhodla pídit po příčině i řešení na vlastní pěst. Nejprve mi nejrůznější "odborníci" doporučovali různé speciální menstruační čaje, byliny (např. kontryhel, který jak jsem později zjistila, nemoc spíše podporoval) a dokonce i speciální pepř. Nic z toho mi sice nepomohlo, ale díky pátrání jsem zjistila, že moje příznaky se až nápadně podobají nemoci zvané endometrióza.

Endometrióza - nemoc, která pro většinu populace ani neexistuje a nějaké povědomí má o ní jen minimum lidí. Přitom zdroje uvádí, že jí trpí 6-10% žen v reproduktivním věku. Projevuje se hlavně velmi bolestivou menstruací a neléčená může vést až k neplodnosti. Často tuto nemoc doprovází i závažné psychické problémy. Proč o této chorobě my ženy tedy nemluvíme? Proč se za ni stydíme?

Ale zpátky ke mně. Při jedné z návštěv jsem lékařce svůj odhad nastínila a kupodivu se mojí domněnky hned chytila a poslala mě na další vyšetření. Nechci zabíhat úplně do podrobností, ale nakonec se z toho všeho vyklubala endometrióza rektovaginálního septa, která skončila několikahodinovou operací a následky, se kterými se potýkám doposud, jako např. komplikace s přirozeným otěhotněním. A protože jsem začala o své nemoci veřejně mluvit, postupně zjišťuji, že v tom zdaleka nejsem sama. Spousta žen v mém okolí endometriózou také trpí, jen se snažila ji co nejvíce tajit. A možná kdyby tyto problémy nezůstávaly tabu, přišla bych na svoji nemoc daleko dříve.

Takže holky, ženy - nestyďte se mluvit se svými lékaři, kamarádkami nebo přítelem o velmi bolestivé menstruaci a třeba i o depresích s ní souvisejících. Můžeme si tím navzájem pomoct.

Autor: Pavlína Peťovská | úterý 23.10.2018 8:13 | karma článku: 27.13 | přečteno: 1890x

Další články blogera

Pavlína Peťovská

Ze života v korporátu IV: Zkušební doba

Uplynuly tři měsíce a pomalu, ale jistě se blíží doba, kdy ještě beztrestně můžeme svoje rozhodnutí stát se kolečkem v korporátním soukolí vzít zpět.

25.8.2019 v 9:51 | Karma článku: 18.86 | Přečteno: 853 | Diskuse

Pavlína Peťovská

Ze života v korporátu III: Zaškolování

Po prvním oťukávání začíná jít do tuhého. Tento týden musíme zuby nehty dokázat, že jsme právoplatnou součástí dream teamu...

16.8.2019 v 20:16 | Karma článku: 16.65 | Přečteno: 890 | Diskuse

Pavlína Peťovská

Kdo by měl rád vedra...

Pokud se stejně jako já chystáte v nejbližších týdnech napsat článek a zrovna se nechcete věnovat politice, zbývá vám už jen jedno vděčné téma pro čtenáře všech generací: vedro...

26.7.2019 v 11:01 | Karma článku: 9.98 | Přečteno: 306 | Diskuse

Pavlína Peťovská

Život v korporátu II: První den v práci

Konečně jsme se dočkali a přišel Den D. Dnes se začne psát historie: příběh kariéry sebevědomého úspěšného korporátního člověka.

17.6.2019 v 16:20 | Karma článku: 24.51 | Přečteno: 2358 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Michaela Piontková

Pointa Piontkové

Aneb fejeton pro všechny, kdož vyrůstali s nevyslovitelným příjmením. Proč jsem si musela čtyřikrát zkontrolovat název, než jsem klikla na tlačítko "publikovat", se dozvíte na konci článku.

13.10.2019 v 20:02 | Karma článku: 12.31 | Přečteno: 256 | Diskuse

Michal Doležel

Krematorium - kapitola páta

Aneb, jak vypadá pracovní týden a co všechno obřadník vlastně dělá. Takový pohled zadními dveřmi na neobvyklou práci

13.10.2019 v 1:10 | Karma článku: 11.34 | Přečteno: 332 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Spoléhám na Tvoji sílu

V některých překladech dochází ve 20. žalmu ke zvláštní změně. Prvních šest veršů je psáno v jednotném čísle, od sedmého verše pak David pokračuje v čísle množném.

11.10.2019 v 20:10 | Karma článku: 10.84 | Přečteno: 121 | Diskuse

Jana Mrázková

Zůstal jste svůj, aneb když (nejen) milenky pláčou

Běžná ranní radio kulisa, hráli Vaši písničku a najednou mne během ní zamrazilo. V to úterní ráno, když muž se ženou snídal, došla ona smutná zpráva. Dělovou ránu dal někdo jiný.

11.10.2019 v 15:08 | Karma článku: 12.95 | Přečteno: 273 | Diskuse

Jan Vargulič

Svíčkovou..

Do Prahy na Bertramku nepůjdu a nepojedu (mimo jiné i proto, že bych tam nedojel), ale k věčné slávě Mistra Káji budeme mít v neděli k obědu svíčkovou čili po našem svíčkajdu. Přitom snad i vzpomeneme a kdyby ne, připomenou nám..

11.10.2019 v 14:02 | Karma článku: 10.89 | Přečteno: 285 | Diskuse
Počet článků 31 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 823

Píšu fejetony a úvahy ze života. S nadsázkou a občas i humorem:)

Momentálně se věnuji sérii Ze života v korporátu, která je směsicí autorské fikce i vlastních historek a příběhů lidí z mého okolí :)

pavlinapetovska@gmail.com

Najdete na iDNES.cz