Domácí práce aneb Utrpení mladé Pavči

1. 11. 2017 10:46:06
Většina lidí dělí domácí práce na mužské a ženské. My s přítelem na ty otravné a ještě otravnější...

Mezi úplně nejhorší domácí práce patří umývání oken. Zaprvé protože tuto práci moc často nedělám, nestihla jsem se s ní psychicky smířit a zadruhé těch oken máme tolik, že eliminovat množství šmouh je pro flinka jako já prostě nemožné. A proto se řídím zlatým pravidlem dokud se přes okna dá vidět ven, umývat se nemusí (případně dokud mě nedonutí moje mamka při inspekci, pardon návštěvě bytu).

Stříbrnou medaili za nejhůře strávený volný čas pak s těsným náskokem získává umývání podlah. Především v zimě jde o takovou moderní verzi sisyfovské práce. Vezmete mop, půl hodinu šudlíte schody, vypadající jako by se po nich celé dopoledne procházel Jožin z bažin, a když už si konečně myslíte, že máte hotovo, objeví se ve dveřích přítel s nevinným úsměvem a nesmělým doporučením: „Venku je dneska fakt hnusně, celý schody jsou od toho špinavý, asi by se měly setřít.“ Mimochodem jsem si všimla, že věty typu „TO by se mělo umýt/utřít/vyžehlit“ jsou v přítelově slovníku velmi oblíbené, ale kupodivu nám ten klaun z Kingovy knihy ještě nikdy uklidit nepřišel. Naštěstí existují i domácí práce, které mi nezpůsobují nutkání žít v bytě z igelitu. Kupodivu takové žehlení mi na rozdíl od většiny populace až tak nevadí. Kdy jindy si můžu zkontrolovat stav svého šatníku a ještě u toho koukat na telku...?

Z výše uvedeného pokusu o vtipný sloh si nejspíše snadno odvodíte, že uklízení zrovna nepatří mezi moje top koníčky. Naštěstí vyznáváme s přítelem efektivní využití volného času, a tak v závislosti na příležitosti rozdělujeme míru pořádku do tří kategorií.

Pořádek pro mě a přítele: Pokud se na zemi neválí stromeček z Vánoc a ve dřezu zbytky z oslavy mých šestnáctin, jsme v pohodě.

Pořádek pro kamarádky: V případě návštěvy většího množství přátel se řídím známým heslem „co oči nevidí, to srdce nebolí,“ a tak většina bordelu letí do skříní, pod postel, případně jiných úložných prostor. Já vím, hláška „nahoře huj a dole fuj“ by se pro tyto případy hodila lépe, ale mise ve znamení málo práce, velký efekt je splněna na sto procent.

Pořádek pro rodiče přítele: Největší stupeň pohotovosti, na Richterově stupnici hodnocený číslem 9,5. Ze země se musí dát jíst, ze záchodové mísy se musí dát pít a celým bytem se line vůně čerstvě upečené bábovky (díky babi!). Koš v kuchyni, který obvykle vynáším, když se k pachu přidá i hejno much, jde cítit po králíčkovi Azuritovi (samozřejmě v živém stavu). Výsledný dojem ještě umocním větou: „Já se omlouvám, nestihla jsem tu moc uklidit.“

Abyste si nemysleli, že jsem Miss špindíra, musím na svoji obranu říct, že zatím bydlíme v nájmu, a proto se uklidňuju tím, že až budeme „ve svým“, kategorie „pořádek pro rodiče přítele“ bude naším standardem. Nikdy ale asi nebudu ten typ ženy, pro kterou představuje uklízení smysl života. Existují přece mnohem důležitější věci, kterým se vyplatí věnovat volný čas, např. psaní článků na blog :-)

Autor: Pavlína Peťovská | středa 1.11.2017 10:46 | karma článku: 16.90 | přečteno: 930x

Další články blogera

Pavlína Peťovská

Ze života v korporátu IV: Zkušební doba

Uplynuly tři měsíce a pomalu, ale jistě se blíží doba, kdy ještě beztrestně můžeme svoje rozhodnutí stát se kolečkem v korporátním soukolí vzít zpět.

25.8.2019 v 9:51 | Karma článku: 18.86 | Přečteno: 853 | Diskuse

Pavlína Peťovská

Ze života v korporátu III: Zaškolování

Po prvním oťukávání začíná jít do tuhého. Tento týden musíme zuby nehty dokázat, že jsme právoplatnou součástí dream teamu...

16.8.2019 v 20:16 | Karma článku: 16.65 | Přečteno: 890 | Diskuse

Pavlína Peťovská

Kdo by měl rád vedra...

Pokud se stejně jako já chystáte v nejbližších týdnech napsat článek a zrovna se nechcete věnovat politice, zbývá vám už jen jedno vděčné téma pro čtenáře všech generací: vedro...

26.7.2019 v 11:01 | Karma článku: 9.98 | Přečteno: 306 | Diskuse

Pavlína Peťovská

Život v korporátu II: První den v práci

Konečně jsme se dočkali a přišel Den D. Dnes se začne psát historie: příběh kariéry sebevědomého úspěšného korporátního člověka.

17.6.2019 v 16:20 | Karma článku: 24.51 | Přečteno: 2358 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Michaela Piontková

Pointa Piontkové

Aneb fejeton pro všechny, kdož vyrůstali s nevyslovitelným příjmením. Proč jsem si musela čtyřikrát zkontrolovat název, než jsem klikla na tlačítko "publikovat", se dozvíte na konci článku.

13.10.2019 v 20:02 | Karma článku: 12.31 | Přečteno: 256 | Diskuse

Michal Doležel

Krematorium - kapitola páta

Aneb, jak vypadá pracovní týden a co všechno obřadník vlastně dělá. Takový pohled zadními dveřmi na neobvyklou práci

13.10.2019 v 1:10 | Karma článku: 11.34 | Přečteno: 332 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Spoléhám na Tvoji sílu

V některých překladech dochází ve 20. žalmu ke zvláštní změně. Prvních šest veršů je psáno v jednotném čísle, od sedmého verše pak David pokračuje v čísle množném.

11.10.2019 v 20:10 | Karma článku: 10.84 | Přečteno: 121 | Diskuse

Jana Mrázková

Zůstal jste svůj, aneb když (nejen) milenky pláčou

Běžná ranní radio kulisa, hráli Vaši písničku a najednou mne během ní zamrazilo. V to úterní ráno, když muž se ženou snídal, došla ona smutná zpráva. Dělovou ránu dal někdo jiný.

11.10.2019 v 15:08 | Karma článku: 12.95 | Přečteno: 273 | Diskuse

Jan Vargulič

Svíčkovou..

Do Prahy na Bertramku nepůjdu a nepojedu (mimo jiné i proto, že bych tam nedojel), ale k věčné slávě Mistra Káji budeme mít v neděli k obědu svíčkovou čili po našem svíčkajdu. Přitom snad i vzpomeneme a kdyby ne, připomenou nám..

11.10.2019 v 14:02 | Karma článku: 10.89 | Přečteno: 285 | Diskuse
Počet článků 31 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 823

Píšu fejetony a úvahy ze života. S nadsázkou a občas i humorem:)

Momentálně se věnuji sérii Ze života v korporátu, která je směsicí autorské fikce i vlastních historek a příběhů lidí z mého okolí :)

pavlinapetovska@gmail.com

Najdete na iDNES.cz